Chapter 8 • Verse 11
यदक्षरं वेदविदो वदन्ति विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः ।
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥ ११ ॥
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥ ११ ॥
1 प्रतिलिप्यंतरण
यदक्षरं वेदविदो वदन्ति विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः ।
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥
2 शुद्ध उच्चारण मार्गदर्शन
य-द-क्-ष-रं वे-द-वि-दो व-द-न्-ति विश-न्-ति य-द्-य-ता-यो वी-ता-रा-गाः ।
य-द्-इ-च्छ-न्-तो ब्रह्म-च-र्यं च-र-न्-ति त-त्-ते प-दं स-ङ्ग्र-हे-ण प्र-व-क्-ष्ये ॥
(दीर्घ स्वरों पर जोर दें: आ, ई, ओ, ए; संधियों पर ध्यान दें: 'यदक्षरम्' (यत् + अक्षरम्), 'यद्यतयः' (यत् + यतयः), 'यदिच्छन्तः' (यत् + इच्छन्तः), 'तत्ते' (तत् + ते))
य-द्-इ-च्छ-न्-तो ब्रह्म-च-र्यं च-र-न्-ति त-त्-ते प-दं स-ङ्ग्र-हे-ण प्र-व-क्-ष्ये ॥
(दीर्घ स्वरों पर जोर दें: आ, ई, ओ, ए; संधियों पर ध्यान दें: 'यदक्षरम्' (यत् + अक्षरम्), 'यद्यतयः' (यत् + यतयः), 'यदिच्छन्तः' (यत् + इच्छन्तः), 'तत्ते' (तत् + ते))
3 संधि-विच्छेद एवं पदार्थ
| संस्कृत शब्द | हिंदी अर्थ |
|---|---|
| यत् अक्षरम् | जो अक्षर (अविनाशी) है। |
| वेदविदः वदन्ति | वेदों को जानने वाले कहते हैं। |
| विशन्ति यत् यतयः वीतरागाः | जिसमें वीतराग यतियाँ प्रवेश करते हैं। |
| यत् इच्छन्तः ब्रह्मचर्यं चरन्ति | जिसकी इच्छा करते हुए ब्रह्मचर्य का पालन करते हैं। |
| तत् ते पदम् | वह तेरा (प्राप्त करने योग्य) पद/स्थान। |
| सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये | संक्षेप में कहूँगा। |
4 पंक्तिवार अर्थ
"यदक्षरं वेदविदो वदन्ति विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः ।" – जिसे अक्षर (अविनाशी) वेदज्ञ कहते हैं, जिसमें वीतराग यति (साधक) प्रवेश करते हैं...
"यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥" – ...जिसकी प्राप्ति की इच्छा से ब्रह्मचर्य का पालन करते हैं, उस तेरे (प्राप्तव्य) पद को मैं संक्षेप में कहूँगा।
"यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥" – ...जिसकी प्राप्ति की इच्छा से ब्रह्मचर्य का पालन करते हैं, उस तेरे (प्राप्तव्य) पद को मैं संक्षेप में कहूँगा।
5 सम्पूर्ण श्लोक का सार (अंतिम अर्थ)
जिसे वेदज्ञ 'अक्षर' (अविनाशी परब्रह्म) कहते हैं, जिसमें रागरहित योगी प्रवेश करते हैं, और जिसकी प्राप्ति की इच्छा से ब्रह्मचर्य का आचरण करते हैं, उस तुम्हारे लिए प्राप्तव्य परमपद को मैं संक्षेप में कहता हूँ।
6 गहन आध्यात्मिक आंतरिक अर्थ
यह श्लोक उस परम लक्ष्य ('तत्पदम्') का परिचय देता है, जिसकी ओर समस्त साधनाएँ निर्देशित हैं। भगवान तीन प्रकार के साधकों के माध्यम से उस लक्ष्य की व्याख्या करते हैं:
१. ज्ञानमार्गी: "वेदविदो वदन्ति" – जो वेदों के ज्ञाता हैं, वे शास्त्रीय ज्ञान के माध्यम से उस अविनाशी तत्त्व (अक्षर ब्रह्म) को जानते और उसका वर्णन करते हैं।
२. योगमार्गी: "विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः" – जो यति (संन्यासी या योगी) हैं और जिन्होंने सभी प्रकार के राग-द्वेष का त्याग कर दिया है, वे ध्यान और समाधि के द्वारा उसी में प्रवेश (विलीन) कर जाते हैं।
३. कर्म/भक्तिमार्गी: "यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति" – जो उसी की प्राप्ति की इच्छा से ब्रह्मचर्य (ब्रह्म में चरन, अर्थात ब्रह्मनिष्ठ जीवन) का पालन करते हैं। यहाँ 'ब्रह्मचर्य' का अर्थ केवल ब्रह्मचारी का व्रत नहीं, बल्कि समस्त इन्द्रियों, मन और कर्मों को ब्रह्मार्पित करके जीवन यापन करना है।
आंतरिक अर्थ: भगवान दर्शाते हैं कि चाहे साधना का मार्ग कोई भी हो – ज्ञान, योग या कर्म – अंतिम लक्ष्य एक ही है: वह 'अक्षर' परमपद। यह श्लोक सभी मार्गों की एकता और उनके समान लक्ष्य को प्रतिपादित करता है। "तत्ते पदम्" – वही तुम्हारा (अर्जुन और प्रत्येक साधक का) स्वाभाविक, प्राप्तव्य धाम है। "सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये" – यह संकेत है कि अब वह गूढ़ तत्त्व सरल और संक्षिप्त रूप में समझाया जाएगा।
१. ज्ञानमार्गी: "वेदविदो वदन्ति" – जो वेदों के ज्ञाता हैं, वे शास्त्रीय ज्ञान के माध्यम से उस अविनाशी तत्त्व (अक्षर ब्रह्म) को जानते और उसका वर्णन करते हैं।
२. योगमार्गी: "विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः" – जो यति (संन्यासी या योगी) हैं और जिन्होंने सभी प्रकार के राग-द्वेष का त्याग कर दिया है, वे ध्यान और समाधि के द्वारा उसी में प्रवेश (विलीन) कर जाते हैं।
३. कर्म/भक्तिमार्गी: "यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति" – जो उसी की प्राप्ति की इच्छा से ब्रह्मचर्य (ब्रह्म में चरन, अर्थात ब्रह्मनिष्ठ जीवन) का पालन करते हैं। यहाँ 'ब्रह्मचर्य' का अर्थ केवल ब्रह्मचारी का व्रत नहीं, बल्कि समस्त इन्द्रियों, मन और कर्मों को ब्रह्मार्पित करके जीवन यापन करना है।
आंतरिक अर्थ: भगवान दर्शाते हैं कि चाहे साधना का मार्ग कोई भी हो – ज्ञान, योग या कर्म – अंतिम लक्ष्य एक ही है: वह 'अक्षर' परमपद। यह श्लोक सभी मार्गों की एकता और उनके समान लक्ष्य को प्रतिपादित करता है। "तत्ते पदम्" – वही तुम्हारा (अर्जुन और प्रत्येक साधक का) स्वाभाविक, प्राप्तव्य धाम है। "सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये" – यह संकेत है कि अब वह गूढ़ तत्त्व सरल और संक्षिप्त रूप में समझाया जाएगा।
১ প্রতিলিপ্যন্তরণ
যদক্ষরং বেদবিদো বদন্তি বিশন্তি যদ্যতযো বীতরাগাঃ ।
যদিচ্ছন্তো ব্রহ্মচর্যাং চরন্তি তত্তে পদং সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে ॥
যদিচ্ছন্তো ব্রহ্মচর্যাং চরন্তি তত্তে পদং সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে ॥
২ শুদ্ধ উচ্চারণ মার্গদর্শন
য-দ-ক্-ষ-রং বে-দ-বি-দো ব-দ-ন্-তি বিশ-ন্-তি য-দ্-য-তা-যো বী-তা-রা-গাঃ ।
য-দ্-ই-চ্ছ-ন্-তো ব্রহ্ম-চ-র্যাং চ-র-ন্-তি ত-ত্-তে প-দং স-ঙ্গ্র-হে-ণ প্র-ব-ক্-ষ্যে ॥
(দীর্ঘ স্বরগুলোতে জোর দিন: আ, ঈ, ও, এ; সন্ধিগুলোর উপর মনোযোগ দিন: 'যদক্ষরম্' (যত্ + অক্ষরম্), 'যদ্যতযঃ' (যত্ + যতযঃ), 'যদিচ্ছন্তঃ' (যত্ + ইচ্ছন্তঃ), 'তত্তে' (তত্ + তে))
য-দ্-ই-চ্ছ-ন্-তো ব্রহ্ম-চ-র্যাং চ-র-ন্-তি ত-ত্-তে প-দং স-ঙ্গ্র-হে-ণ প্র-ব-ক্-ষ্যে ॥
(দীর্ঘ স্বরগুলোতে জোর দিন: আ, ঈ, ও, এ; সন্ধিগুলোর উপর মনোযোগ দিন: 'যদক্ষরম্' (যত্ + অক্ষরম্), 'যদ্যতযঃ' (যত্ + যতযঃ), 'যদিচ্ছন্তঃ' (যত্ + ইচ্ছন্তঃ), 'তত্তে' (তত্ + তে))
৩ সন্ধি-বিচ্ছেদ ও পদার্থ
| সংস্কৃত শব্দ | বাংলা অর্থ |
|---|---|
| যত্ অক্ষরম্ | যা অক্ষর (অবিনাশী)। |
| বেদবিদঃ বদন্তি | বেদজ্ঞেরা বলেন। |
| বিশন্তি যত্ যতযঃ বীতরাগাঃ | যাতে বীতরাগ যতিগণ প্রবেশ করেন। |
| যত্ ইচ্ছন্তঃ ব্রহ্মচর্যম্ চরন্তি | যার ইচ্ছা করে ব্রহ্মচর্য আচরণ করেন। |
| তত্ তে পদম্ | সেই তোমার (প্রাপ্তব্যস্থান। |
| সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে | সংক্ষেপে বলব। |
৪ পংক্তিবার অর্থ
"যদক্ষরং বেদবিদো বদন্তি বিশন্তি যদ্যতযো বীতরাগাঃ ।" – যাকে অক্ষর (অবিনাশী) বেদজ্ঞেরা বলেন, যাতে বীতরাগ যতিগণ (সাধক) প্রবেশ করেন...
"যদিচ্ছন্তো ব্রহ্মচর্যাং চরন্তি তত্তে পদং সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে ॥" – ...যার প্রাপ্তি কামনা করে ব্রহ্মচর্যের আচরণ করেন, সেই তোমার (প্রাপ্তব্য) পদটি আমি সংক্ষেপে বলব।
"যদিচ্ছন্তো ব্রহ্মচর্যাং চরন্তি তত্তে পদং সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে ॥" – ...যার প্রাপ্তি কামনা করে ব্রহ্মচর্যের আচরণ করেন, সেই তোমার (প্রাপ্তব্য) পদটি আমি সংক্ষেপে বলব।
৫ সম্পূর্ণ শ্লোকের সার (চূড়ান্ত অর্থ)
যাকে বেদজ্ঞেরা 'অক্ষর' (অবিনশ্বর পরব্রহ্ম) বলেন, যাতে রাগশূন্য যোগীগণ প্রবেশ করেন, এবং যার প্রাপ্তির ইচ্ছায় ব্রহ্মচর্যের আচরণ করেন, সেই তোমার জন্য প্রাপ্তব্য পরমপদটি আমি সংক্ষেপে বলছি।
৬ গভীর আধ্যাত্মিক অন্তর্নিহিত অর্থ
এই শ্লোকটি সেই পরম লক্ষ্য ('তত্পদম্')-এর পরিচয় দেয়, যার দিকে সমস্ত সাধনা নির্দেশিত। ভগবান তিন প্রকার সাধকের মাধ্যমে সেই লক্ষ্যের ব্যাখ্যা করছেন:
১. জ্ঞানমার্গী: "বেদবিদো বদন্তি" – যারা বেদজ্ঞ, তারা শাস্ত্রীয় জ্ঞানের মাধ্যমে সেই অবিনশ্বর তত্ত্ব (অক্ষর ব্রহ্ম) জানেন ও তার বর্ণনা করেন।
২. যোগমার্গী: "বিশন্তি যদ্যতযো বীতরাগাঃ" – যারা যতি (সংন্যাসী বা যোগী) এবং যারা সর্বপ্রকার রাগ-দ্বেষ ত্যাগ করেছেন, তারা ধ্যান ও সমাধির দ্বারা তার মধ্যে প্রবেশ (লীন) হয়ে যান।
৩. কর্ম/ভক্তিমার্গী: "যদিচ্ছন্তো ব্রহ্মচর্যাং চরন্তি" – যারা তারই প্রাপ্তি কামনায় ব্রহ্মচর্য (ব্রহ্মে চরণ, অর্থাৎ ব্রহ্মনিষ্ঠ জীবন) আচরণ করেন। এখানে 'ব্রহ্মচর্য' অর্থ কেবল ব্রহ্মচারীর ব্রত নয়, বরং সমস্ত ইন্দ্রিয়, মন ও কর্মকে ব্রহ্মে অর্পণ করে জীবন যাপন।
অন্তর্নিহিত অর্থ: ভগবান দেখাচ্ছেন যে সাধনার পথ যাই হোক – জ্ঞান, যোগ বা কর্ম – চরম লক্ষ্য একই: সেই 'অক্ষর' পরমপদ। এই শ্লোকটি সকল মার্গের ঐক্য ও তাদের সমান লক্ষ্যকে প্রতিষ্ঠিত করে। "তত্তে পদম্" – সেটিই তোমার (অর্জুন ও প্রতিটি সাধকের) স্বাভাবিক, প্রাপ্তব্য ধাম। "সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে" – এটি ইঙ্গিত দেয় যে এখন সেই গূঢ় তত্ত্ব সরল ও সংক্ষিপ্ত আকারে ব্যাখ্যা করা হবে।
১. জ্ঞানমার্গী: "বেদবিদো বদন্তি" – যারা বেদজ্ঞ, তারা শাস্ত্রীয় জ্ঞানের মাধ্যমে সেই অবিনশ্বর তত্ত্ব (অক্ষর ব্রহ্ম) জানেন ও তার বর্ণনা করেন।
২. যোগমার্গী: "বিশন্তি যদ্যতযো বীতরাগাঃ" – যারা যতি (সংন্যাসী বা যোগী) এবং যারা সর্বপ্রকার রাগ-দ্বেষ ত্যাগ করেছেন, তারা ধ্যান ও সমাধির দ্বারা তার মধ্যে প্রবেশ (লীন) হয়ে যান।
৩. কর্ম/ভক্তিমার্গী: "যদিচ্ছন্তো ব্রহ্মচর্যাং চরন্তি" – যারা তারই প্রাপ্তি কামনায় ব্রহ্মচর্য (ব্রহ্মে চরণ, অর্থাৎ ব্রহ্মনিষ্ঠ জীবন) আচরণ করেন। এখানে 'ব্রহ্মচর্য' অর্থ কেবল ব্রহ্মচারীর ব্রত নয়, বরং সমস্ত ইন্দ্রিয়, মন ও কর্মকে ব্রহ্মে অর্পণ করে জীবন যাপন।
অন্তর্নিহিত অর্থ: ভগবান দেখাচ্ছেন যে সাধনার পথ যাই হোক – জ্ঞান, যোগ বা কর্ম – চরম লক্ষ্য একই: সেই 'অক্ষর' পরমপদ। এই শ্লোকটি সকল মার্গের ঐক্য ও তাদের সমান লক্ষ্যকে প্রতিষ্ঠিত করে। "তত্তে পদম্" – সেটিই তোমার (অর্জুন ও প্রতিটি সাধকের) স্বাভাবিক, প্রাপ্তব্য ধাম। "সঙ্গ্রহেণ প্রবক্ষ্যে" – এটি ইঙ্গিত দেয় যে এখন সেই গূঢ় তত্ত্ব সরল ও সংক্ষিপ্ত আকারে ব্যাখ্যা করা হবে।
1 Transliteration
yad akṣaraṁ veda-vido vadanti viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ।
yad icchanto brahma-caryaṁ caranti tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye॥
yad icchanto brahma-caryaṁ caranti tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye॥
2 Pronunciation Guide
yud uk-shuh-rum vey-duh-vi-do vuh-dun-tee vi-shun-tee yud yuh-tuh-yo vee-taa-raa-gaah।
yud ich-chun-to bruh-muh-chur-yum chuh-run-tee tut tey puh-dum sung-gruh-hey-nuh pruh-vuk-shye॥
(Emphasize long vowels: ā, ī, o, e; pay attention to sandhis: 'yad akṣaram' (yat + akṣaram), 'yad yatayaḥ' (yat + yatayaḥ), 'yad icchantaḥ' (yat + icchantaḥ), 'tat te' (tat + te))
yud ich-chun-to bruh-muh-chur-yum chuh-run-tee tut tey puh-dum sung-gruh-hey-nuh pruh-vuk-shye॥
(Emphasize long vowels: ā, ī, o, e; pay attention to sandhis: 'yad akṣaram' (yat + akṣaram), 'yad yatayaḥ' (yat + yatayaḥ), 'yad icchantaḥ' (yat + icchantaḥ), 'tat te' (tat + te))
3 Portmanteau / Combined Word Meanings
| Sanskrit Term | English Meaning |
|---|---|
| yat akṣaram | That which is the Imperishable. |
| veda-vidaḥ vadanti | The knowers of the Vedas declare. |
| viśanti yat yatayaḥ vīta-rāgāḥ | Which the passion-free ascetics enter. |
| yat icchantaḥ brahma-caryam caranti | Desiring which, they practice brahmacarya (holy life). |
| tat te padam | That is the state/abode to be attained by you. |
| saṅgraheṇa pravakṣye | I shall explain succinctly. |
4 Line-by-Line Meaning
"yad akṣaraṁ veda-vido vadanti viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ ।" – That which the knowers of the Vedas call the Imperishable, which the passion-free ascetics enter...
"yad icchanto brahma-caryaṁ caranti tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye ॥" – ...and desiring which they lead a life of spiritual discipline (brahmacarya), that supreme state I shall declare to you in brief.
"yad icchanto brahma-caryaṁ caranti tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye ॥" – ...and desiring which they lead a life of spiritual discipline (brahmacarya), that supreme state I shall declare to you in brief.
5 Full Shloka Final Meaning
I shall now explain to you succinctly that supreme state which the knowers of the Vedas call the Imperishable (Akṣara), which ascetics free from passion enter, and desiring which they lead a life of disciplined holiness (brahmacarya).
6 Deep Spiritual Insight
This verse introduces the ultimate goal ('tat padam') towards which all spiritual paths converge. The Lord describes this goal by referencing three types of seekers, representing the primary paths of spiritual pursuit:
1. The Path of Knowledge (Jnāna): "Veda-vido vadanti" – The knowers of the Vedas, through scriptural study and discernment, intellectually understand and verbally describe that Imperishable Reality (Akṣara Brahman).
2. The Path of Renunciation/Yoga (Yoga/Sannyāsa): "Viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ" – The ascetics (yatis) who have completely renounced all attachments and desires, enter into and merge with that Reality through deep meditation and absorption (samādhi).
3. The Path of Disciplined Practice (Karma/Bhakti): "Yad icchanto brahma-caryaṁ caranti" – Those who desire that goal practice 'brahmacarya'. Here, 'brahmacarya' is not mere celibacy but signifies a life wholly dedicated to Brahman – a life where all actions, thoughts, and senses are channeled and offered towards the Supreme. It represents the path of dedicated spiritual discipline.
Inner Meaning: The Lord harmonizes all spiritual approaches, showing that despite different methodologies, the destination is one and the same – the Imperishable Supreme. The verse validates all sincere paths. By saying "tat te padam" (that is the state to be attained by you), He personalizes the goal for Arjuna (and every seeker), indicating that this supreme abode is our true home and rightful attainment. "Saṅgraheṇa pravakṣye" sets the stage for the profound yet concise description of the nature of the Supreme and the process to reach it, which follows in the subsequent verses. It is an invitation to the highest wisdom, distilled to its essence.
1. The Path of Knowledge (Jnāna): "Veda-vido vadanti" – The knowers of the Vedas, through scriptural study and discernment, intellectually understand and verbally describe that Imperishable Reality (Akṣara Brahman).
2. The Path of Renunciation/Yoga (Yoga/Sannyāsa): "Viśanti yad yatayo vīta-rāgāḥ" – The ascetics (yatis) who have completely renounced all attachments and desires, enter into and merge with that Reality through deep meditation and absorption (samādhi).
3. The Path of Disciplined Practice (Karma/Bhakti): "Yad icchanto brahma-caryaṁ caranti" – Those who desire that goal practice 'brahmacarya'. Here, 'brahmacarya' is not mere celibacy but signifies a life wholly dedicated to Brahman – a life where all actions, thoughts, and senses are channeled and offered towards the Supreme. It represents the path of dedicated spiritual discipline.
Inner Meaning: The Lord harmonizes all spiritual approaches, showing that despite different methodologies, the destination is one and the same – the Imperishable Supreme. The verse validates all sincere paths. By saying "tat te padam" (that is the state to be attained by you), He personalizes the goal for Arjuna (and every seeker), indicating that this supreme abode is our true home and rightful attainment. "Saṅgraheṇa pravakṣye" sets the stage for the profound yet concise description of the nature of the Supreme and the process to reach it, which follows in the subsequent verses. It is an invitation to the highest wisdom, distilled to its essence.
No comments:
Post a Comment